Název národního parku, založeného v roce 1967, je vzpomínkou na kašubskou etnografickou skupinu Słowińců, vysídlenou po roce 1945 z území tzv. Mezivodí (Międzywodzie – mezi jezery Gardno a Łebsko a Baltským mořem). Poslední z nich opustili Polsko v sedmdesátých letech 20. století. Jejich historii a kulturu si však dnes můžete připomenout ve skanzenu (Muzeum Wsi Słowińskiej) v obci Kluki, který je oddělením Muzea středního Pomořanska ve Słupsku.
Národní park se sice rozkládá mezi lokalitami Rowy a Łeba, ale jeho jednoznačně nejnavštěvovanějším místem jsou unikátní pohyblivé duny, kterým se přezdívá Łebská (nebo také polská) Sahara. Duny dosahující do výšky 30 až 40 m (nejvyšší je Łącka Góra s 42 m) leží mezi Baltským mořem a jezerem Łebsko. Dojedete k nim z parkoviště na západě Łeby (v sezoně neustále obsazeného do posledního místa – včasný ranní příjezd se vyplatí) buď elektrickým vozítkem Melex, drožkou či rikšou, anebo zvolte příjemnou procházku lesem. Při pěkném počasí se klidně vydejte zpět do města Łeba pěšky několik kilometrů po pobřeží – na půli cesty narazíte na muzeum lokality Rąbka, kde byly během druhé světové války testovány německé raketové zbraně naváděné rádiovými vlnami pod názvem Rheintochter. Jejich vývoj probíhal od roku 1941 a dnes je zde k vidění několik bunkrů a zbytků montážních hal. Přestože většinu vybavení odvezla Rudá armáda, i po válce zde až do sedmdesátých let probíhaly vojenské experimenty Polské lidové armády.
Jezero Łebsko patří s rozlohou 7 140 ha k největším přímořským jezerům a lze sem dojet turistickou lodí z Łeby. Hloubka se pohybuje mezi 1,6 a 6,3 m.
