Bělostok
Sídelní město Podleského vojvodství, v němž se snoubí krása umění a přírody, je významným kulturním, akademickým a turistickým střediskem severovýchodního Polska…
Bělostok (Białystok) – středisko polského východu
Mnohost lidových kultur, zážitky v jednom z nejstarších loutkových divadel – a to nejen pro děti, velkoplošné malby na stěnách – muraly, originální kulturní akce a bohatý sportovní i noční život, to vše vás láká k návštěvě administrativního střediska Podleského vojvodství.
Lány slunečnic a řepky plné červených máků, dlouhoplátečných fial a třezalek – až z toho oči přecházejí nesmírnou pestrostí barev a vůní. To vše již uvidíte na desítkách míst v Bialystoku. Podle plánů místního magistrátu se rozloha květnatých luk a záhonů u hlavních ulic a památek bude každým rokem zvětšovat. Vzniknou zde rovněž zelené autobusové zastávky obklopené keři, porostlé popínavými rostlinami a s trvalkami odolnými vůči rozmarům počasí na střechách. Bělostok je stále více ekologický, čímž zpříjemňuje a usnadňuje život svých občanů i turistů. V horkých dnech totiž díky tomu nebudou tolik trpět vysokými teplotami. Je to ideální místo, kam musíte zavítat a navštívit všechny zásadní atrakce.
Město šlechtického rodu Branických
Magnátský rod Branických erbu Gryfa vládl městu od šedesátých let 17. století až do počátku 19. století, nicméně největší zásluhu na rozvoji Bělostoku měla jedna manželská dvojice z této šlechtické rodiny. Byli to Jan Klemens Branicki, velký korunní hejtman a konkurent Stanislava Augusta Poniatowského v soupeření o polský trůn, a jeho manželka Izabela, která byla mimochodem sestrou výše zmíněného „krále Staše“. Právě jim vděčí současné středisko Podleského vojvodství za dodnes dochovaný urbanismus a pamětihodnosti v centru, které spojuje trasa Stezky rodu Branických. Nejvýznamnější z nich je bezesporu polské Versailles – barokní zámecký komplex Branických se zahradami. Je to vskutku rezidence královského měřítka. Přestože nyní slouží Lékařské univerzitě (Uniwersytet Medyczny), po zakoupení vstupenky do Muzea dějin lékařství a farmacie (Muzeum Historii Medycyny i Farmacji), jež sídlí uvnitř zámku, si můžete s průvodcem projít značnou část rokokových interiérů.
Na trase je také pozdně barokní radnice, která ovšem nikdy nebyla sídlem městské správy a v minulosti její interiéry sloužily mimo jiné obchodu. Dnes je hlavním sídlem Podleského muzea (Muzeum Podlaskie) a současně jedním z objektů na Stezce židovského dědictví v Bělostoku.
Srdce Jana Klemense Branického je uloženo v pozdně renesančním starém farním kostele – nejstarší bělostocké památce, která spolu s bazilikou minor tvoří komplex arcikatedrálního chrámu Nanebevzetí Panny Marie (Zespół Bazyliki Archikatedralnej Wniebowzięcia NMP). V kryptách kostela jsou uloženy ostatky Izabely, vdovy po korunním hejtmanu Branickém. Na trase stezky najdete i další stavby spjaté s rezidenční érou rodu Branických v 18. století: Hostinský zámeček (Pałacyk Gościnny), klášter Milosrdných sester svatého Vincence z Pauly, Cekhauz/Zbrojnici, bývalou Austerii a zámek Branických v městečku Choroszcz.
Na stezce chrámů a svatyň
V srpnu 2019 město otevřelo pro turisty novou Stezku pravoslavných chrámů, která se částečně překrývá s dřívější Stezkou bělostockých svatyň. Na obou se nachází chrám Svatého Ducha, největší pravoslavný chrám v Polsku a jeden z největších v Evropě. Pyšní se nejvyšším ikonostasem. V roce 2000 byl hlavní pravoslavný chrám obohacen o světově unikátní lustr neboli svítidlo zvané „panikadilo”. Má šest metrů v průměru a váží neuvěřitelných 1200 kg. Sestrojili jej v Minsku a svým tvarem připomíná korunu. Konstrukce sestává ze dvou částí, z nichž vyšší je umístěna v samotné kopuli a nižší ve výšce 9 metrů nad podlahou. Lustr je zachycen pomocí 24 lan symbolizujících Ducha svatého, jak sestupuje na zem. Mezi svícemi jsou upevněny vitráže s vyobrazeními apoštolů a světců.
Na obou stezkách dále stojí za vidění pravoslavný chrám Boží moudrosti (cerkiew Mądrości Boże), vybudovaný po vzoru chrámu Hagia Sofia v Konstantinopoli, muslimská modlitebna (Dom Modlitw Muzułmanów) sloužící jako mešita a někdejší Cytronova synagoga (synagoga Cytronów; nyní v ní sídlí umělecká Galerie Sleńdzińských).
Mimo uvedené stezky se vyplatí navštívit pravoslavný chrám svatého Mikuláše Divotvůrce (cerkiew św. Mikołaja Cudotwórcy) s kopií bělostocké ikony Matky Boží, která byla vytvořena podle fotografie originálu, jež se ztratil v Rusku během říjnové revoluce.
Jitřenka
Bezpochyby nepřehlédnete ani baziliku svatého Rocha, která se tyčí na stejnojmenném návrší. Tento svatostánek – a zároveň Památník opětovného získání nezávislosti (Pomnik Odzyskania Niepodległości), bez kříže na věži – je důležitou součástí panoramatu města. Vrchol věže, z níž se otevírá nádherný výhled na město, završuje třímetrová socha Panny Marie Královny polské koruny jakožto jitřenky se zlatavou paprskovitou aureolou.
Návštěvníci Bělostoku se mohou vydat i po Stezce esperanta a kulturní rozmanitosti, kde se dozvědí o prvních letech života nejslavnějšího bělostockého obyvatele Ludvíka Zamenhofa – vynálezce jazyka esperanto. K dalším možnostem patří např. Stezka dřevěné architektury, Stezka bělostockých továrníků a s ní tematicky propojená Stezka čtvrti Bojary.
Pouliční umění a muraly
Novým symbolem města je velkoplošná malba Dívka s konví od Natalie Rak na zdi sídla Ústavu chemie Bělostocké univerzity. Mezi další postavy ztvárněné na těchto malbách zvaných muraly – ve městě jich je téměř 40 a věnují se tematice tolerance, kulturní rozmanitosti, dějin a přírody – patří např: Henryk Sienkiewicz, kněz Michał Sopoćki nebo Ludvík Zamenhof. Proslulý je rovněž mural s názvem Domeček z karet od italského umělce Francesca Camilla Giorgina, známého jako Millo.
Město láká na řadu rozličných kulturních událostí: Międzynarodowy Festiwal Muzyki, Sztuki i Folkloru „Podlaska Oktawa Kultur” (mezinárodní hudební, umělecký a folklorní festival), Up To Date Festival (festival elektronické hudby), Dni Sztuki Współczesnej (přehlídka současného umění), Jesień z Bluesem (bluesový podzim), Międzynarodowy Festiwal Filmów Krótkometrażowych „Żubroffka” (mezinárodní přehlídka krátkého filmu), Międzynarodowy Festiwal Teatrów dla Dorosłych „Metamorfozy Lalek” (mezinárodní festival divadla pro dospělé), czy Halfway Festival (hudební festival zaměřený na písničkářskou tvorbu, folk a alternativu).