Warsaw 8.9 ºC
Napište nám
Hora svaté Anny

Jádrem tohoto pahorku vulkanického původu v Opolské vojvodství s nejvyšším bodem 408 m je čedičový horninový sloup, který představuje výtok magmatu z kráteru vulkánu aktivního před 27 miliony let.

Vrchol tvoří stejnojmenné poutní místo s klášterním komplexem františkánů z let 1733–1749 (i když původní klášter zde stál již na konci 15. století) a 40 kaplemi křížové cesty z let 1700–1709.

O dalším osudu tohoto nevšedního místa rozhodla jedna z větších bitev třetího slezského povstání v květnu 1921. Po několika dnech bojů bylo dohodnuto příměří, ale následně byla Hora Sv. Anny připojena k Německu. V roce 1934 se jeden ze zdejších kamenolomů stal majetkem NSDAP a následně vznikla idea vzniku propagandistického mauzolea padesátky Němců padlých v okolí během třetího slezského povstání s amfiteátrem pro 7 000 sedících a 20 000 stojících osob. Mauzoleum bylo otevřeno v roce 1938, a stalo se dokonce určitou protiváhou sousedního kláštera.

Na jaře 1945 bylo z rozhodnutí zástupců Rudé armády a polských jednotek vyhozeno do vzduchu a ihned se objevil plán na výstavbu pomníku polským obětem slezských povstání, později ideologicky zaměněný za památník „polskosti“ ve Slezsku, tedy bojů s Germány od nejstarších časů dodnes. Žulový pomník, vysoký 11 m, byl slavnostně odhalen v roce 1955 v architektonickém stylu poplatném době včetně několika historických nepřesností prezentovaných na fasádě.

V dalších letech se stal amfiteátr centrem organizovaných setkání s tematikou přesvědčování sebe sama o velikosti polské historie, což se změnilo po roce 1989, kdy začalo docházet ke smíření s místními Němci a k postupnému uznávání jejich úlohy v dějinách regionu. V roce 2004 byla Hora Svaté Anny vyhlášena chráněnou historickou památkou a snahou místních institucí je její zapsání na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. V létě 2016 se uskutečnil v amfiteátru velký rockový koncert pro více než 10 000 posluchačů.

Zapište se k odběru našeho newsletteru