Jeden z nejkrásnějších a nejtajemnějších hradů v Polsku existoval již v polovině 13. století, kdy ho dal vystavět pravděpododobně český král Václav I. nebo jeho syn Přemysl Otakar II.
Během dalších staletí hrad poměrně často střídal majitele, byl dvakrát obklíčen husity, poprvé (1427) neúspěšně, podruhé (1433) již s úspěchem. V letech 1453–1703 patřil rodu Nostitzů, poté až do roku 1909 Uechtritzů. K renesančním přestavbám došlo v letech 1525 a 1611, Švédové zde během třicetileté války se svým válečným uměním nepochodili. Sídlo nakonec v roce 1793 zcela zničil oheň, zachráněna byla pouze kaple. Během několika dalších let ale byl zámek opět obnoven.
V roce 1909 byl prodán excentrickému drážďanskému bankéři Ernstovi von Gütschow, majiteli továrny na tabák Jasmatzi Werke, který ho nechal během dalších tří let doslova pohádkově přestavět podle rytiny z roku 1703. Na konci druhé světové války zmizely z hradu veškeré cenné věci a „Gütschowův poklad” nalezený v knihovně (mimo jiné insignie Romanovců aj.) převezl místní starosta o rok později do americké okupační zóny. V roce 1952 si zámek vzala do správy pro rekreační účely polská armáda, takže ho naštěstí nepotkal smutný osud většiny okolních šlechtických rezidencí. V roce 1996 byl hrad společně s hotelem otevřen veřejnosti. Během prohlídky se dostanete do dvoupatrového centrálního Rytířského sálu (Sala Rycerska), neopomeňte ani venkovní sgrafitovou výzdobu ze 17. století.
Na hradě se každoročně koná Dolnoslezský festival historické gastronomie (Dolnośląski Festiwal Kuchni Historycznej).
