Polské Tatry
Tatry jsou jako jediné polské velehory (22,3 % leží na území Polska, 77,7 % na území Slovenska) součástí Karpat a na polské straně se dělí na Vysoké Tatry (Tatry Wysokie) a Západní Tatry (Tatry Zachodnie). Hranice mezi těmito dvěma oblastmi prochází údolím Dolina Suchej Wody k sedlu Liliowa przełęcz. Na Vysoké Tatry nejvíce působil ledovec a jsou i nejvyšším karpatským pohořím s nejvyšším vrcholem na polské straně s názvem Rysy (2 499 metrů n.v.). K dalším vrcholům patří Kozi Wierch (2 291 m), Kasprowy Wierch (1 987 metrů n.v.) , Czerwone Wierchy se svými štíty 2 005–2 096 metrů nad mořem anebo Giewont (1 894 metrů n.m.). Polské Tatry však nejsou jen hory a štíty, ale i čtyři desítky ledovcových jezer (největší je Morskie oko 34,54 ha / 1 393 metrů n.m., Wielki Staw Polski 34,14 ha / 1 664 metrů n.m. a Czarny Staw pod Rysami 20,54 ha / 1 579 metrů n.m.) či jeskyně. Ve čtvrtohorách vznikl systém jeskyň, kterých bylo dodnes napočítáno cca 800 s délkou chodeb 126,5 kilometrů. Nejdelší z nich je Cień Księżyca (cca 30 km) a některé jsou zpřístupněny turistům, například Jaskinia Mroźna, Jaskinia Mylna, Jaskinia Obłazkowa, Smocza Jama či Dziura.
Turistika v pravém slova smyslu se zde provozuje od 19. století a neustále se rozvíjí, čehož důkazem je nejen značný počet turistů během celého roku (zima zde trvá od října do května), ale i lokality s velkou nabídkou ubytování a stravování všech kategorií – Zakopane, Bukowina Tatrzańska, Białka Tatrzańska, Poronin, Murzasichle nebo Kościelisko. Tatranský národní park byl vyhlášen v roce 1954, cca 70 % z jeho plochy (11 500 ha) zaujímají lesy a kosodřevina, zbytek hory, skály a vodní plochy. Na rozdíl od svého slovenského partnera je park vstup drobnou částkou zpoplatněn, ale na druhou stranu je otevřený po celý rok. Další informace na www.tpn.pl.
