Polsko je země tisíce chutí. Na horách můžete ochutnat ovčí sýry a výrobky z jehněčího masa, u moře a jezer jsou to rybí speciality, východní část země je inspirována kuchyní běloruských sousedů a v západních vojvodstvích jsou poznat rysy německé i české kuchyně.
Jaké jídlo je vlastně typicky polské? Už v dávných časech byli stoly plné jídla. Na stole jste mohli najít vývar, boršč, všechny druhy masa s různými přílohami. Rozmanité chutě zjemňovaly rozinky, mandle, hřebíček, šafrán nebo med. Nechyběly uzeniny, zvěřina, ale ani zelenina. Nejvíce se jedla mrkev, pastinák, řepa a zelí. Samotnou kapitolou byly omáčky a samozřejmě také dezerty. O rozmanitost kuchyně tedy nikdy nebyla nouze.
Dnes se už v Polsku nestoluje jako za královských časů. Na jedné straně kuchyně podléhá moderním světovým trendům a na straně druhé přichází do módy vše, co je přírodní, ekologické a tradiční. Velký vliv na polskou kuchyni měly i židovské tradice. Výsledkem je spousta skvělých chutí a jídel.
V regionu Velkopolsko jsou velmi oblíbené brambory. Specialitou poznaňské kuchyně je bramboračka se sýrem, cibulí a pažitkou. Mezi oblíbené pochoutky patří bramborové placky či knedlíky na páře. Hospodyňky ve Velkopolsku hostům ale rády nabídnou i pečenou kachnu s knedlíkem a červeným zelím. Novinkou, po které se vám budou sbíhat sliny, je croissant plněný bílými mandlemi a ořechy.
Jídla v Malopolsku vychází z rakousko-uherské kuchyně. Tradiční jsou zde vejce na vídeňský způsob, vídeňský řízek nebo koláč. Oblíbená je krakovská bábovka s krupicí, rozinkami a ořechy. Časté jsou ale i buchty, preclíky a židovské bagely. Typickým „polským“ jídlem v Krakově je polévka „zalewajka“ a kachna s houbami. Velikonoce se tu neobejdou bez boršče s bílou klobásou.
Základem „goralské“ kuchyně jsou brambory, ze kterých se dělají knedlíky, buchty, halušky či bramborové placky, které často nahrazují chléb. Dalšími typickými surovinami jsou syrovátka, podmáslí a zelí. Oblíbené jsou polévky „kwaśnica“ a „źur“ vyrobený ze syrovátky. Beskydskou specialitou je vepřové koleno dušené na pivu s omáčkou z celeru, petržele a mrkve nebo pečené jehněčí kotlety.
Pirohy, asi nejtypičtější polské jídlo, pochází z východní části Polska. Kuchyně na východě země je hodně ovlivněna běloruskými a litevskými recepty. Kromě brambor a zelí, jsou zde oblíbené i kváskový chléb, vepřové maso, červená řepa, houby, borůvky, smetana a slanina. Žádné jídlo se tu ale neobejde bez cibule, česneku, zelené petrželky a hlavně kopru, který dodává jídlům charakteristickou chuť.
V pomořanském regionu není půda úrodná, rostou tu zejména brambory, mrkev a jahody. A tak je kuchyně plná bizarních zvláštností jako jsou bramborové placky s cibulí a cukrem nebo bramborový koláč s cibulí a kyselou okurkou. Výborné a velmi oblíbené jsou ryby. Tradiční je zde „czernina“ – husí nebo kachní polévka s přídavkem ovoce. Říká se, že mládenec, který polévku ochutnal, neměl šanci získat dceru hostitelů.
