1 EUR = 4.3 PLN

V případě těchto kostelů je neobyčejná historie těchto staveb i perfektní provedení hrázděné konstrukce s úžasným polychromním provedením interiérů. Konají se v nich slavné varhanní koncerty.

V prosinci 2001 se v Helsinkách uskutečnila již 25. Konference UNESCO ve věci Seznamu světového dědictví. Na tomto setkání Polsko s aktivní podporou Německa navrhlo zápis na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO dva slezské mírové kostely. Návrh byl přijat a seznam se obohatil o dvě sakrální památky, které jsou největší v Evropě a byly zhotovené za pomocí hrázděného zdiva.
V případě těchto kostelů je neobvyklá historie jejich stavby, stejně tak perfektní hrázděné konstrukce a výtečné zhotovení interiéru za pomocí polychromie. Dalším z důvodů, proč navštívit tyto kostely, jsou proslulé varhanní koncerty. Je třeba zdůraznit, že v obou městech jsou vlastníky těchto kostelů velmi malé protestantské obce.
Náboženské a politické konflikty, které se zde odehrávaly v německých zemích v 17. století, skončily na území Slezska tzv. Vestfálským mírem z roku 1648. Slezští protestanti podporováni Švédy si vyjednali právo k postavení tří nových kostelů. Kostely, které byly protestantům odebrány, jim nebyly navráceny. Rakouský císař Ferdinand dovolil stavbu sakrálních budov ve městech Glogau (Glogów), Schweidnitz (Świdnica) a Jauer (Jawor). Dva ze tří kostelů stojí dodnes, pouze glogovský kostel shořel v roce 1758.
Aby si evangelíci nemohli postavit reprezentativní stavby a už v žádném případě obranné, úředníci kladli architektům celou řadu podmínek. Mohli používat pouze nestálé materiály, tedy dřevo a hlínu, stavba se musela nacházet mimo město, nesměli stavět věže a používat zvony. Náklady na stavbu měli hradit zubožené evangelické obce. Teprve po roce 1707 na základě smlouvy uzavřené v Altranstadtu bylo dovoleno stavět zvonice. Je třeba si uvědomit, že tři kostely jsou velmi malým počtem ve srovnání s tehdejším počtem evangelíků ve Slezsku.

Protestantům se podařilo vyjít z této obtížné situace nejlépe možným způsobem. Vratislavský architekt Albrecht von Saebisch postavil jedny z největších dřevěných kostelů na světě. Kostely byly zhotoveny pomocí technologie hrázděného zdiva v letech 1654 až 1655 (Jawor) a 1656 až 1658 (Świdnica). Stavby mají přiměřenou rozlohu 1180 m² a 1090 m² (in Schweidnitz) poskytující prostor pro 5.500 a 7.500 osob. Věřící se mohou pomodlit v několika úrovních. Interiéry mají jednoduchý tvar a byly asi po 10 letech od výstavby ozdobeny malbami. Barokní ornamenty rostlin, vyjádření slezských erbů a obrazy ze života šlechty spolu s biblickými scénami namalovali ve Świdnicy Christoph Kalicki a Christian Süßenbach a v Jaworze Georg Flegel.
Většina uměleckých děl, která zdobí oba dva kostely, pochází ze slezských dílen. Mezi známé umělce, jež tvořili pro evangelické obce, patří Christoph Klose z Brzegu, Pankratius Werner z Jelení hory nebo i Matthäus Knote a Josef Hoferichter z Legnicy. Pro świdnickou obec tvořil několik desetiletí Gottfried August Hoffman, stavitel kazatelny a oltáře.
Oba kostely si můžete prohlédnout sami nebo s průvodcem. Alternativou je výklad pouštěný na přání z nahrávky. Vstup je za drobný poplatek.
Neobvykle proslulé svým zvukem jsou varhany v kostele ve Świdnicy. Od roku 2000 se zde každý rok pořádá festival hudby Jana Sebastiana Bacha, proto se jmenuje „Mezinárodní Bachův festival“.

 

NAPLÁNUJTE SI TRASU

Naplánujte si výlet
Počet osob?
1
Na jak dlouho?
2 dní
Zapište se k odběru našeho newsletteru