Warsaw 10 ºC
Napište nám
Myslivost: Lovu zdar!

Polští myslivci mají svůj jazyk, mysliveckou latinu, která nenazývá věci skutečným jménem. Nohy zvířat jsou: vesla, běháčky, běhy, oči nazývají světly, dravčím okem, pro krev mají název barva. Dvanácterák je jelen s dvanácti přírůstky na jeho parožích.
Myslivci mají slabost pro rituály, a tak novým mysliveckým adeptům „adjunktům“ pořádají křest a bujaře oslavují svátky. Jedním z důležitým dat v jejich kalendáři je 3. listopad, neboli Den sv. Huberta, patrona všech lovců. V ten den se střílí divočáci, lišky a zajíci, lov je pak ukončen oslavami u táboráku.
Každý polský myslivec má dvě přání. První je lov za letního úplňku. Výborná viditelnost, na to, že je to uprostřed noci, dovoluje se přiblížit k divočákům ryjícím v bramborových polích, jejichž váha dosahuje 200 kg. Druhým je lov v říji. Jelení říje v předjaří je příležitostí k pokonání mysliveckých rekordů. Snad v každé oblasti Polska se organizují lovy kachen, během kterých je možné pozorovat neobvyklou podívanou: vycvičení ohři se brodí vodou a připravují myslivcům zvěř.
Kontroverzní jsou bieszczadské lovy vlků, dnes pozastavené. Ekologové protestují, mluví o nutnosti obnovení populace, myslivci argumentují, že se vlci množí a nabourávají křehkou rovnováhu tamějšího ekostystému, který léta budují.
Myslivcem se může stát v Polsku každý, kdo udělá teoretickou a praktickou zkoušku v Polském loveckém svazu a vstoupí do jednoho z místních loveckých spolků, které spravují danou oblast. Myslivci ze zemí Evropské unie musejí složit doplňující zkoušku před polskou komisí. Ostatní cizinci mohou lovit pouze po zakoupení speciálního povolení v některém loveckém spolku.

Zapište se k odběru našeho newsletteru