Solivary stojící v Ciechocinku, Inowrocławi a Konstancinie-Jeziorné měly původně sloužit k získávání kuchyňské soli z místních zdrojů. Rychle se ale přišlo na to, že místní ovzduší působí mimořádně ozdravně.
Nejstarší polské solivary, ciechocińské, vznikly z mimořádné potřeby soli. Když se po prvním dělení Polska zmocnilo Rakousko solných ložisek ve Wieliccze a Bochni, začaly se hledat jiné zdroje soli. Zjistilo se, že v Kujawách mezi Ciechocinkem a Inowrocławem se pod zemí nachází velké solné jezero.
První dvě konstrukce k odpařování soli z roztoku čerpaného ze země, se začaly stavět v roce 1824, třetí vznikla o 31 let později. Tehdy ještě jejich konstruktéři netušili, že budou největší na světě, ale už se vědělo o jejich blahodárném působení na zdraví.
Ciechocińské solivary, když se na něj podíváte z ptačí perspektivy, připomínají svým tvarem podkovu. Byly postavené ze skoro 7 tisíc dubových kmenů, vysokých 16 metrů a táhnou se skoro 2 km přes udržovaný park. Kapka po kapce stéká solanka, která byla předtím napumpována dovrchu, a slunce s větrem si dělají svou práci. Do okolí se rozprašuje slaná mlha, která obsahuje jód, brom a ozón.
Solivary v Inowrocławiu jsou ve tvaru mnohoúhelníků, jsou nejmladší a nejmodernější. Tato 9 metrů vysoká kontrukce převyšuje Solankový park. V létě z její vyhlídkové terasy na vrcholu můžete obdivovat stromy, koberce z květů a malebné rybníky. V blízkosti stavby si můžete zahrát minigolf nebo kuželky.
Konstancin-Jeziorna jsou malé lázně v okolí Varšavy, kde se čerpá minerálka. Solivary zde vznikly v roce 1980 a zajímavosti je, že solankový aerosol, který se rozprašuje do okolí, má největší koncentraci v celém Polsku.
Inhalace slaného vzduchu pomáhá léčit nemoci dýchacích cest, štítné žlázy a vysokého tlaku. Zabíjí baktérie, uklidňuje nervy a dodává energii. Zdraví lidé si dopřávají preventivní procházky, aby si posílili imunitu.
