První polské muzeum pod širým nebem vzniklo ve Wdzydzích Kiszewských v roce 1906. Založili ho manželé Gulgowští, milující kašubskou kulturu, a dnes není pouze sbírkou starého nářadí, nábytku a oděvů umístěných v dřevěných chalupách, ale také svědectvím zapomenutých zvyků.
Mnohé polské skanzeny jsou „živými” místy, ve kterých jsou názorně připomínány dávné obřady a zvyky. Stačí se podívat do Muzea sloviňské vsi v Klukách na Pomoří. Na statcích z hrázděného zdiva se dál tluče máslo, vaří se brukvová polévka, vyrábí se keramické nádoby, plete provazy, a dokonce se kope rašelina, která sloužila Sloviňcům, již neexistující větvi Kašubů, jako otop.
Svědectvím jiné zanikající kultury je Skanzen lemkovské kultury v Zyndranowé na Podkarpatí. V roubence, stoleté chalupě, najdeme kroje typické pro tuto etnickou skupinu, předměty denní potřeby a dokonce kraslice zdobené lemkovskými motivy.
Muzejní péčí jsou zahrnovány nejen etnografické skupiny, ale také celé regiony. Odtud Skanzen chelmského regionu a Podlesí v Holi, Muzeum země Wieluńské ve Wielunu či Skanzen kelčské vsi v Tokarni, s dobře zachovaným domem varhaníka, sýpkou, dvorem a mnohými statky s dílnami vesnického ševce a truhláře. V největším polském skanzenu, Muzeu lidového stavitelství v Sanoku, jsou shromážděny budovy z pěti kulturních regionů.
Zajímavostí je Pastvina v Przeworsku, skanzen, který je zároveň kempem. Památkově chráněné dřevěné budovy z okolí zde byly uspořádány ve tvaru dávné haličské osady a byla v nich zřízena místa k přenocování. V Skanzenu miniatur v Pobiedziskách byly zase nashromážděny kopie architektonických „hvězd“ Velkopolska, identické s originály, ale dvacetkrát menší. A z plastu.
Skanzeny jsou mylně spojovány pouze s vesnickým folklorem. Včelařské skanzeny v Ostrově Velkopolském a Swarzędzu dokonale ilustrují dějiny včelařství v polských zemích a unikátní Tkalcův dům v Bielsku-Białé přibližuje každodenní život řemeslníků – soukeníků.
Vyplatí se také podívat do Muzea cestářství ve Štětíně, Muzea úzkokolejné trati v Sochaczevě nebo Muzea průmyslu a železnice v Jaworzyně Śląské. Je tu umístěna lokomotiva Tkh 2, která si zahrála ve filmu Loutka, a unikátní parostroj, který v dobách Wokulského jezdil mezi Berlínem a Wroclawí.
