Warsaw -1.1 ºC
Napište nám

Židovská kultura

Judaica

Polští židé vytvářeli po staletí bohatou kulturu. O její skvělosti a výjimečnosti svědčí bezpočet dochovaných památek. Jejich poznávání vyžaduje někdy detektivní vášeň. Před druhou světovou válkou žilo v Polsku 3,5 miliónu Židů. Nesčetné stopy nám umožňují představit si svět, který už neexistuje. Synagogy, obřadní lázně a modlitebny se proměnily, pokud měly štěstí, na knihovny, kina či sklady. Většina však zanikla. Tarnovská synagoga již neexistuje, zůstala jen cihlová bima a kované ohrazení s Davidovou hvězdou. Dochovaly se jen některé stavby: Ve Varšavě, kde bylo před válkou na 300 modliteben, je přístupná pouze Synagoga Nożyków. Výjimečný v tomto ohledu je Tykocin (příklad maloměstského štetlu) a Krakovský Kazimierz se sedmi dochovanými svatyněmi, kde se každoročně tisíce lidi účastní Festivalu židovské kultury. Nejčastější stopou židovské přítomnosti jsou hřbitovy. Většinou se obtížně objevují, některé z nich jsou však známe nejen v Polsku. V Lodži se dochoval největší hřbitov v Evropě, s monumentální hrobkou Izraela Poznańského, za nejkrásněji situovaný se považuje hřbitov na návrší v Bobové, hrob rabína Elimelecha zase navštěvují tisíce chasidů.

Poté, co náboženský život zanikl, je patrné jeho opětovné oživení. Nejvýznamnějším dnem židovského roku je svátek Jom Kipur. Největší davy přijíždějí na svátek Purim, který je také pro svůj radostný charakter nazýván „židovským karnevalem". V tento den se podává tradiční pečivo - „uši Hamana".

Židovské pokrmy servíruje několik desítek restaurací v celém Polsku, mezi nejznámější patří Alef, Klezmer – Hois na ulici Szeroká v Krakově, Menora na náměstí plac Grzybowski ve Varšavě a Tejsza v Tykocině. Za specialitu se považuje „gęsi pipek" (specialita z husího krku), „czulet" (šoulet), nebo „zupa z kulkami macowymi"(polévka s masovými knedlíčky).

Konec mnohasetleté  přítomnosti Židů v Polsku přinesla druhá světová válka.  Tragedií holocaustu neustále připomíná Pochod...
Zapište se k odběru našeho newsletteru