Jen málokdo nese současné uzavření hranic kvůli pandemii koronaviru hůře než lidé bydlící právě v pohraničí. Když se na polské straně historického města Těšína (Český Těšín/Cieszyn) objevila cedule s nápisem STÝSKÁ SE MI ČECHU / TĘSNIE ZA TOBĄ CZECHU, odpověď z české strany na sebe nenechala dlouho čekat – a to nejen ve formě cedule s nápisem I JA ZA TOBĄ POLAKU (I mě po tobě Poláku), ale také videoklipu s česko-polským duetem Dva břehy/Dwa brzegi Izabely Škutové a Bogdana Bartnického v aranži českotěšínské kapely Izabel. Klip vypuštěný do světa 3. dubna 2020 atakuje v současnosti na YouTube neuvěřitelných 100 tisíc shlédnutí. Polská turistická organizace přináší rozhovor s oběma hlavními protagonisty duetu.
Klip najdete zde:
- Oba pocházíte z Těšínska, je běžné, že rozumíte a hovoříte česky i polsky nebo jste se jeden z jazyků museli doučit v pozdějším věku?
Izabela: Všechno se odvíjí od historie těšínského Slezska. Český i polský národ se v našem městě, i blízkém okolí, hodně prolíná. Není žádným překvapením, když natrefíte na polsky mluvícího souseda, případně polského kolegu v práci. Tyto, i spousty dalších faktorů, jsou příčinou toho, že člověk častokrát slyší jazyk druhého břehu. Postupem času se to pomalu dostává do ucha a lidé v našem regionu zjišťují, že vlastně do jisté míry rozumí, snad i něco málo dokáží říct. Přeci jen, čeština a polština nejsou tolik rozdílné jazyky. Samozřejmě, pokud byste chtěli mluvit plynule, nějaké formě studia se nevyhnete, nicméně i občasné procházky, nákupy, či návštěvy restaurací na druhé straně města jsou pro znalost druhého jazyka velkým přínosem.
Bogdan: Já jsem se narodil v Hrádku na Jablůnkovsku v podstatě v polské rodině, tak jak hodně lidí v regionu Těšínska. V základní škole jsem měl povinně češtinu i polštinu, kromě toho se u nás mluví ještě nářečím - po naszymu. Vyrůstal jsem tedy ve dvou jazycích zároveň. A ještě k tomu jsem ten ročník, co pamatuje Československo a ta slovenčina je mi také blízká :)
- Těšín rozděluje až donedávna téměř neviditelná hraniční čára - jak moc je pro vás a vaše přátele běžné za normální situace jít na pivo nebo na nákupy do polské části města?
Izabela: Za normální situace člověk vůbec neřeší, zdali se nachází na české či polské straně Těšína. Spousty lidí pravidelně navštěvuje polské kavárny, restaurace, využívá sportovišť jako jsou bazény, případně zimní stadion. I pro nás bylo donedávna běžné zajít si o víkendu do Polska na procházku, nebo třeba na pivko.
Bogdan: Těšín je pro mě jedno město odjakživa. Studoval jsem hudebku na výšce v polském Těšíně. Běhal jsem přes hranici tam a zpátky párkrát denně, takže skočit si na pivko z PL do CZ byla pro nás normální věc. A to se bavíme o době před rokem 2008, kdy ještě byly fronty na hraničních přechodech.
- Jak vnímáte fakt, že posledních 12 let jste mohli kdykoli ve dne nebo v noci překročit polsko-českou hranici a najednou to nejde? Je to šok?
Izabela: Je to něco nového, zejména pro nás mladé, kteří si uzavřené hranice pamatujeme velmi málo. Ačkoli je to pro většinu obyvatel obou Těšínů smutné, všichni dobře chápeme vážnost situace. Nezbývá než doufat, že se brzy vše vrátí do starých kolejí.
Bogdan: Po roce 2008, když už byl Schengen, se dalo zajít si na kafe do polského Těšína na náměstí, anebo se setkat v Českém Těšíně na pivku - prostě bomba. Teď, když hranice opět uzavřeli, a já zůstal v Polsku, nemám kontakt z celou mojí rodinou a nemůžu ani do Česka do své firmy. Je to těžké.
- Váš klip Dva břehy se stal do značné míry na YouTubu regionální senzací, čím si to vysvětlujete?
Izabela: Prvotním záměrem bylo zejména potěšení obyvatel obou břehů. Právě proto jsme se rozhodli pro spolupráci s kapelou Bartnicky (kapela Bogdana Bartnického – pozn.) a napsali píseň, ve které se prolínají oba dva jazyky. Díky tomu si song našel posluchače jak na české, tak i polské straně. Blízké okolí to hlavně vnímá jako něco pozitivního v období, kdy se kolem nás rojí jedna špatná zpráva za druhou. Snad i díky tomu se Dvěma břehům na YouTube tolik daří, a za to jsme moc rádi.
Bogdan: Píseň Dva břehy vznikla v podstatě jako reakce na dnešní situaci. Já osobně k tomu přisel jako slepý k houslím. Dominik mi zavolal, v krátkosti řekl o akci s cedulemi, a že by k tomu chtěli udělat song. Padla otázka, zda bych se ujal polské části a jestli mám vůbec chuť do toho projektu jít. Neváhal jsem ani minutu! Během týdne vznikla píseň, šla to do světa a lidem se zalíbila. Hodně mých známých, kteří dělají hodně "jinou“ muziku, mi řeklo, že je to sice klasický popík, ale vzhledem k situaci se krásně poslouchá a je dobrý. Za sebe můžu říct, že jsem nečekal takový ohlas.
- Máte už zprávy, která rádia píseň hrají? Neopakuje se klasický scénář, kdy polská rádia takřka ihned reagují na novinku, zatímco ta česká vyčkávají? A co pozornost dalších médií?
Bogdan: Momentálně jsme se dostali v Polsku do hitparády v Radiu Katowice, což je velmi dobrá zpráva a uvidíme jestli píseň protlačíme ještě někam dál.
Izabela: Pozornost médií nás překvapila obecně. Očekávali jsme odezvu přátel, kamarádů, možná i města. Ve chvíli, kdy se ozvala regionální televize, nám ale spadla brada. Od té chvíle zájem vzrůstal, a my jsme jen a jen rádi, že jsme mohli touto cestou prezentovat naše česko-polské vztahy. Samotné písně se v Polsku chytly už dvě rádia. Uvidíme, zdali bude mít song podobný úspěch i v českém éteru.
- Chystáte po úspěchu písně Dva břehy opět nějakou spolupráci na místní česko-polská témata?
Izabela: Uvidíme, samozřejmě bychom se ničemu podobnému v budoucnu nebránili. Přeshraniční spolupráce pro nás byla stejně skvělou zkušeností, jako pro Bogdana. Třeba nás v příštích letech zase něco napadne, co by si písničku zasloužilo rovněž.
Bogdan: Když otevřou hranice, a konečně se s kapelou Izabel zase setkáme „face to face“, tak myslím, ze něco společného ještě vymyslíme. Možná ne o polsko-české situaci, ale určitě dáme něco dohromady :-)
Ptal se Pavel Trojan
