Termín Těšínské Slezsko (Śląsk Cieszyński) označuje na mapě střední Evropy výjimečný multikulturní region. Nachází se přibližně na území bývalého Těšínského knížectví s centrem v Těšíně, rozděleném řekou Olší na dvě části – město Český Těšín a město Cieszyn. Samotné území je unikátní nejen díky přírodní různorodosti – od Ostravské pánve přes Beskydy až do oblasti Čenstochovské kotliny - ale především díky silné lokální identitě. Společná rakousko-uherská historie české i polské strany hranice je viditelná na první pohled především ve městech Těšín a Bílsko-Bělá, kterým se někdy také přezdívá „malá Vídeň“. Dnes je Těšínské Slezsko rozděleno mezi Česko a Polsko v přibližném poměru 56 % a 44 %; v české části, kterou Poláci označují jako Zaolzie (Záolší), se hlásí k polské národnosti přibližně 50 000 obyvatel. V místech, kde jich žije více než 10 %, se pomístní názvy uvádějí v obou jazycích. Když po vstupu do Schengenského prostoru v roce 2007 zmizely pohraniční kontroly, do značné míry se uklidnilo i napětí, které v roce 1920 vyvolalo umělé rozdělení regionu.
Z turistického pohledu je třeba na prvním místě zmínit pohraniční Slezské Beskydy zasahující do Polska, Česka a Slovenska, které jsou rozděleny údolím Visly na dvě horská pásma. Prvním je Čantoryje (Czantoria), jehož hřebenem prochází rozvodí mezi Vislou a Odrou, respektive hranice mezi Polskem a Českem. Žádný ze zdejších vrcholů nepřesahuje 1 000 m, nejvyšším vrcholem je Velká Čantoryje (Czantoria Wielka, 995 m n. m.), kde se tyčí 29 metrů vysoká rozhledna. Pokud by se vám nechtělo absolvovat 5 kilometrů dlouhý výšlap z českého Nýdku, můžete se sem nechat dovézt lanovkou z polské Ustroně. Nejvyšším vrcholem druhého pásma zvaného Beraní hory (Baranie Góry) je Skrzyczne (1 257 m n. m.). Na úbočí štítů Mała Skrzyczna (1 211 m n. m.) a Wierch Pośredni (1 000 m n. m.) byl postaven Szczyrk Mountain Resort – jedno z největších lyžařských center v Polsku. Na výběr je zde 22 km sjezdovek různých obtížností. Mezi Szczyrk Mountain Resort a Centralnym Ośrodkiem Sportu na vrcholu Skrzyczne jezdí kabinová lanovka. Mimochodem místní folklor lze dobře poznat v horských obcích Ustroň a Visla. U druhé zmíněné pramení stejnojmenná královna polských řek, protékající mnoha důležitými polskými městy včetně Krakova a Varšavy.
Ideálním výchozím místem do Beskyd je Bílsko-Bělá (Bielsko-Biała), souměstí na hranici Slezska a Malopolska. Kromě elegantní architektury z časů rakouského císaře Františka Josefa I. a historického Starého města s pěkně zrekonstruovaným Rynkem stojí za zmínku třeba i první socha německého teologa Martina Luthera v habsburské říší. Sluší se dodat, že Těšínské Slezsko je místem s nejvyšší koncentrací protestantů v obou zemích. Milovníci militarií si na perifériích města, stejně jako v celém regionu, mohou prohlédnout desítky bojových bunkrů vystavěných především těsně před 2. světovou válkou. V poválečné historii se město celoevropsky proslavilo ve dvou odvětvích – tím prvním byla výroba automobilů Fiat 126 p Maluch v letech 1973–2000 (možná je prohlídka soukromého muzea), druhým pak studio kreslených filmů. Právě zde vznikaly slavné příběhy Bolka a Lolka, u jejichž plastik se můžete vyfotit, anebo psa Rexíka či lovce Pampaliniho. V hranicích města se nachází Szyndzielnia, jeden z vrcholů Slezských Beskyd dosahující výšky 1 026 m n. m., na který vede moderní kabinová lanovka z roku 1995.
Centrem regionu, odkud je všude blízko, je město na samé hranici – Těšín. Pokud pomineme několik pohraničních vsí, pak na česko-polské hranici neexistuje jiné podobné město, kde přejdete most a ocitnete se rázem v jiném státě s jinými zvyky, zákony, měnou a mentalitou, ale stále v rámci jednoho města. Můžete si vybrat, jestli si dáte kávu, oběd nebo pivo v jedné či druhé zemi, všude to máte podobně daleko a stejné je to i s nákupy. Historická část města zůstala na polské straně hranice a zdejší rotundu sv. Mikuláše zná z bankovek s nominální hodnotou 20 zlotých celé Polsko. V blízkém komplexu habsburského zámku najdete od roku 2005 jeden z regionálních zázraků 21. století – stylové centrum současného designu Zamek Cieszyn, jež pozvedlo nejen prestiž, ale i umělecké ambice města v evropském měřítku. Nedaleký Rynek opět odkazuje na habsburskou historii města, stejně jako čtvrť nazvaná „Těšínské Benátky“ anebo knížecí pivovar. No a pokud by dnes ještě jezdila slavná tramvaj, zmíněná v mnoha sentimentálních odkazech místních umělců, za pár minut byste z Rynku dojeli až na hlavní železniční nádraží v Českém Těšíně, odkud je to vlakem do české metropole necelé 4 hodiny. Jde o pohodlné a elegantní spojení Prahy s centrem Těšínského Slezska.
Pro pozorného turistu - pozorovatele nabízí Těšínské Slezsko místní folklor včetně lokální kuchyně a nářečí zvaného po naszymu. Jde o směs polštiny, češtiny a němčiny s regionálními výrazy a Čech nebo Polák mířící sem z daleka si na ni bude muset nějaký čas zvykat. A na závěr to nejlepší! Kulig je staropolská šlechtická tradice, jež je živá i dnes – po zimní projížďce na saních tažených koňmi se často koná táborák nebo zábava s muzikou v krčmě. Nejznámějším místem spojeným s touto tradicí je sice Zakopané, ale můžete ji vidět i ve Slezských Beskydech, třeba v údolí Bílé Wisełky, na Kubalonce nebo v Gościejowě. Takový zážitek v Česku nenajdete.
