Prohlídka dolu je poutí přes dvacet velkých komor na tříkilometrové prohlídkové trase. Zpřístupněné komory se nacházejí v hloubkách od 64 do
Solný důl ve Wieliczce se na Seznam světového dědictví UNESCO již během 2. konference UNESCO pro otázky světového dědictví. Spolu s nedalekou Bochní se jedná o nejstarší důl kamenné soli na světě a současně o nejdéle činné průmyslové podniky.
Odnepaměti zde byla sůl odpařována z přírodních slaných pramenů. Vyschnutí těchto pramenů přimělo lidi k hledání soli pod zemským povrchem. V praxi bylo tehdy použito tzv. Borlachovo pravidlo, definované teprve v 18. století radním pro hornictví horní saského kurfirsta inženýra Johannese Borlacha:
Tam, kde se vyskytují slané prameny, můžeme předpokládat ložiska soli, ze kterých tato slanost pochází. Solankou je voda, která protéká těmito ložisky, tak se sytí solí a později pramení na povrchu.
K prvním hroudám kamenné soli se v roce 1251 dostali maďarští horníci přivedení do Polska maďarskou kněžnou a polskou královnou Kingou Arpádskou.
Vydejme se na krátkou prohlídku do některých z dvaceti velkých komor tříkilometrové prohlídkové trasy. Zpřístupněné komory k prohlídkám se nacházejí v hloubkách od 64 do
Důl ve Wieliczce má 9 úrovní, z nichž první úroveň Bono leží v hloubce
Na počátku trasy vás jistě ohromí kaple sv. Antonína. První mše zde byla odsloužena v roce 1698. V komoře Janowice představuje skupina postav legendu o prstenu svaté Kingy nalezeném v první hroudě soli a ve Spálené komoře je prezentována nebezpečná práce při likvidaci metanu. Zajímavým prostorem je velmi vysoká Komora Pieskowa Skała vysekaná kolem roku 1669. Spojuje úrovně v hloubce
Největším podzemním kostelem je kaple sv. Kingy v hloubce
V Komoře Erasma Barącze vítá turisty pomník Johanna Wolfganga Goetheho. Německý básník navštívil důl ve Wieliczce v roce 1790. Dno komory je zalité vodou a vytváří slané jezírko. Ne jeho břehu stojí Skarbnik (Pokladník) - dobrý duch dolu. V roce 1997 bylo v Komoře Teodora Wessla na III. úrovní (-
Komory Michałowice a Drozdowice mají
Pěší trasu doplňuje Muzeum krakovských žup umístěné na III. úrovní. Sbírky jsou prezentovány ve 14 komorách.
Pro běžného turistu zůstává nepřístupných 99 procent chodníků. Celková délka chodeb spojujících na 3000 důlních děl (chodníků, svážných drah, těžebních komor, štol, šachtic) překračuje
Opravdu se tady lze ztratit.