Stezka po velkých mazurských jezerech představuje více než 100 km romantické plavby na jachtu mezi úkryty divoké přírody, křižáckými hrady a ... hospůdkami, ze kterých se linou zpěvné šansóny. Ahoj!!!
Pionýrem jachtingu na trase po Velkých mazurských jezerech byl křižácký velmistr Winrich von Kniprode, který v roce 1379 přeplul Oblast Velkých jezer ze severu na jih. Největší komplikací v této rizikové a nelehké plavbě představovalo chybějící spojení mezi jezery, kvůli čemuž museli loď několikrát přenášet po pevnině nebo bažinatém terénu. Na vlastní žádost velmistra byl připraven plán propojení jezer, který byl bohužel zrealizován pouze z malé části. Teprve v roce 1687 inženýr Józef Naroński, původem Polák, zpracoval reálný projekt, jak jezera propojit kanály. Samuel Suchodolski se svým synem Janem zpracovávali plán kanálů až do roku 1744, samotná realizace trvala pouhý rok.
Trasu si můžete jednoduše prohlédnout na mapě. Pro vodáky hlavní trasa Velkých mazurských jezer začíná na jezeře Wiartel blízko města Pisz. Jezero je propojeno splavným potokem s obrovským Nidzkým jezerem. I když je vodní plocha z velké části úplně znepřístupněna pro motorová plavidla, pro jachtaře je dostupná. Toto jezero je jedním z největších mazurských jezer, i když jeho břehy jsou skoro prázdné. Je umístěno uprostřed jedlových a borovicových lesů Piského pralesa. V jeho západní části, na západ od průsmyku vedoucího k jiným velkým jezerům, leží jediné větší osídlené místo, město Ruciane-Nida.
Trasa Velkých mazurských jezer probíhá dále severním směrem přes jezero Bełdany a podél poloostrova, na kterém je v obrovské rezervaci veden řízený chov divokého polského koníka. Na konci poloostrova je zpřístupněna malá pramice. Jezero Bełdany zde přechází v jezero Mikołajské, směrem na východ vede trasa k největšímu polskému jezeru Śniardwy. V Mikołajkách, letním hlavním městě, začíná jezero Tałty. Dále vede trasa přes kanály Szymoncký a Tałtowský a také přes jezera Tałtowisko, Szymońské, Jagodné a Boczné. Nejkratší z umělých mazurských kanálů je kanál Kula vedoucí k jezeru Niegocin. V půlce tohoto kanálu se nacházíme v jachtařsky významném místsě mezi umořími řek Visly a Węgorapy. Od tohoto místa voda teče jakoby přímo na sever do Baltského moře. Odjakživa se právě v těchto místech koná pasování jachtařských adeptů na opravdové „jezerní vlky“.
Mezi Niegocinem a jezery Kisajno a Dargin spojené dvěma kanály, leží město Giżycko. Je známé hlavně jachtařům díky mostu, který se otevírá pomocí síly lidských svalů, díky Tvrzi Boyen, četným festivalům, skvělým pražmám, které našly své místo i v městském erbu a ... zlatým motorkářům. Po proplutí kanály v Giżycku vplujete do oblasti jezer Kirsajty a Mamry poseté ostrovy. Trasa končí ve Węgorzevě. Popsaná trasa je dlouhá více než 100 km.
Nechybí mnoho, aby se vodní cesta mohla prodloužit až k Baltskému moři. V tuto chvíli chybí pouze 2500 metrů a několik plavebních komor na Mazurském kanále, aby byla vytvořena atraktivní vodní cesta.
Podél celé cesty čakají na jachtaře ne jenom kouzelné zátoky a skvělá místa ke koupání a rybaření ale také „kultovní” přístaviště a městečka. K nejslavnějším místům na trase patří myslivna „Pranie”, která leží na vysokém břehu Nidzkého jezera. Na západním břehu Bełdanu při ústí řeky Krutyně je umístěn netypický rekreační areál Galindia a cyklistická vesnička na východním břehu. V Ryně, na konci Ryńského jezera, které sousedí s jezerem Tałty, se tyčí po Malborku druhý největší křižácký hrad přestavěný na luxusní hotel. Taverna Zęza v Sztynorče je zase velmi známým místem mnoha kulturních událostí. Takže ahoj!
